Organizace pěstování kultur v řádcích bez celoplošných aplikací
Tento přístup umožňuje zvyšování účinnosti postupů při pěstování kultur, stability výnosu a integraci biodiverzity.
Pokusy, které provádí odborníci firmy AMAZONE na pokusných polích ve Wambergenu v Německu, řeší otázku, zda zaběhnuté způsoby hospodaření, které provádíme dlouhodobě, budou trvale zajišťovat růst a kvalitu produkce i v budoucnu.
Není to jen otázka politická, setrvání na něčem, co je léty osvědčené, ale i hospodářská. Víme, že dosavadní konvenční způsoby přípravy půdy, hnojení nebo ochrany rostlin přinášejí i negativní prvky a využití zdrojů není vždy efektivní. Neustále usilujeme o vyšší výnosy a vyšší kvalitu produktů, na druhou stranu však jednostranně zatěžujeme půdní systémy, likvidujeme užitečný hmyz a v zájmu produkce neřešíme dostatečně půdní eroze a zadržování vody v půdě. Systém CRF se snaží řádkovým hospodařením tyto rozpory řešit. Hlavní myšlenka CRF je: intenzita jen tam, kde kultury rostou, odlehčení tam, kde ekologické funkce účinkují samy.
V klasické rostlinné výrobě se provádí zpracování půdy, hnojení i ochrana celoplošně. Naproti tomu CRF odděluje intenzivní zóny kultur od extenzivní zóny v meziprostorech. Tyto extenzivní zóny plní řadu funkcí: vázání živin, pokrytí půdy, intenzivnější půdní život, ochrana proti erozi a biodiverzita.
U kultur s možnou meziřádkovou vzdáleností 50 cm, jako je kukuřice nebo luštěniny, případně u obilovin ve dvojřádcích, je řádkové pěstování v systému intenzivních a extenzivních pásů jednodušší. Práce od setí, přes aplikace hnojiv až po nastavení ochrany v rámci inteligentní kamerové plečky, probíhají pouze v intenzivních pruzích kultury. Správné stroje s přesným vedením pod RTK signálem jsou již k dispozici. Mezi intenzivními zónami se opakováním kultur vytváří trvalé extenzivní pruhy. V závislosti na předplodině lze takto definované rozteče i posunout, čímž se systematicky využije pozitivní vliv předplodiny. CRF není jen statický způsob, lze ho využívat v rámci změny kultur.
Například řepka s doprovodnou nízkorostoucí kulturou se může snadno ošetřovat postřikovači, protože standartní rozteče 50 cm se správným výběrem pásových trysek jsou naprosto běžné. Trvání pěstování v systému CRF není nijak stanovené, jeho změna záleží na mnoha faktorech vycházejících ze stanoviště a vhodností kultur.
Předpokladem pro používání řádkového způsobu pěstování jsou u techniky vícekomorové systémy při výsevu. Klasické množstevní výsevy narážejí často na fyzikální hranice. Rozdílné velikosti zrn a HTS vedou k selekci zrn již ve výsevním zásobníku a při dopravě osiva. K tomu se přidávají různé podmínky pro klíčení v důsledku nerovnoměrné hloubky uložení. Specielně pro CRF pěstování byl vyvinut modifikovaný přesný secí stroj CRF-Precea. Místo toho, aby se nestejnoměrné komponenty ukládaly ve směsi, dopravují a ukládají se odděleně. Tak vznikají až 4 způsoby dávkování a místa ukládání: agregát na jednotlivá zrna plodiny, dávkovač na mikrogranulát, hnojivo a přídavné zařízení s botkami RoTeC. Podmínkám klíčení různých kultur, stejně jako jejich hloubce uložení a roztečí, se přizpůsobí i uložení hnojiva a dalšího přípravku nebo osiva. Precizností při uložení zrn se dosáhne vyšší vzcházivost. Všechny tyto faktory mají vliv na přezimování hlavní kultury i doprovodného porostu a jeho zapojení. Stejnoměrnost jejich vývoje pak usnadňuje práci kamerovým systémům při ošetřování a při rozpoznávání jednotlivých druhů rostlin a mechanické nebo chemické regulaci. Veškerá pozornost CRF systému je zaměřena na optimální růst a zdravost hlavní kultury.
Na pokusných pozemcích AMAZONE ve Wambergenu probíhá celá řada pokusů s hlavními plodinami a různými doprovodnými kulturami. Cílem je najít a doporučit pro praxi nejlepší způsoby kombinací, přičemž přednost má kvalita před kvantitou. Lepší klíčení, odnožování, silnější stébla a vývoj zrn jsou hlavním cílem. K tomu potřebují rostliny dostatek prostoru a přesné dávky živin. Sklizně z jednotlivých parcel potvrzují skutečnost, že méně dobře vyvinutých rostlin přináší větší výnos, než zahuštěný porost. K tomu je třeba připočítat méně osiva, ekonomičtější a úspornější aplikaci hnojiv i pesticidů. CRF systém potvrzuje ve výsledcích i větší obsah dusíkatých látek v kulturních rostlinách, zatímco zelené pásy mezi nimi nejsou hnojeny a ošetřovány zbytečně.
Detailně vyhodnocovány jsou i vzcházivost a souvislosti mezi velikostí a kvalitou zrn, potřeba chemických přípravků v porovnání s konvenčním hospodařením, úspora hnojiv nižšími dávkami a tím i menších ztrát dusíku ze zbytečně hnojených meziřádků. Za všechny výsledky hovoří jeden: i při 50% snížení osiva a 20% minerálního dusíku jsou dosažitelné srovnatelné výnosy. I ostatní měření probíhající na různých plodinách potvrzují, že přínos CRF je nepopíratelný.
Výsledky získané firmou AMAZONE ve Wambergenu naznačují nejen cestu, kterou by se mohly ubírat změny v pěstování kultur, ale i směr vývoje techniky vhodné pro CRF.