Měření efektivity a sledování nákladů na farmě s PLM Intelligence

Statek, kde žije Ing. Vágner se svou rodinou, sídlí ve starobylém objektu v obci Křovice na Slánsku. Statek založil a vybudoval rod Kinských. Dlouhá historie tohoto místa byla přerušena znárodněním, respektive přenesením do družstevního vlastnictví s následným návratem do soukromých rukou a rozkvětem.

Dlouhou historii na farmě, kterou založil Ing. Haškovec, má i značka New Holland. 30 let zde stroje New Holland sloužily, následně byly vyměněny konkurenční technikou, v současnosti se však na statek New Holland opět vrací. V rámci rodinné generační obměny převzal otěže na pozici jednatele a agronoma pan Martin Vágner. Změna to byla zásadní i pro pana Vágnera, který dříve působil na pozici vrcholového manažera v telekomunikacích, kde měření efektivity a sledování nákladů je denní prioritou. Je skvělé, že se zemědělství a telekomunikace krásně potkaly v osobě pana Vágnera, protože hlavní inovace v zemědělské technice právě přichází v oblasti telematiky, což je spojení slov telekomunikace a informatika. V případě značky New Holland se jedná o systém PLM Intelligence s aplikací pro uživatele Field Ops. Pojďme se podívat, jak v rukou profesionála a technologického fandy systém funguje.
  

Základní kontext

Farma Ing. Vágnera obhospodařuje celkem 1.100 hektarů zemědělské půdy v rádiusu až 25 km od Křovic. Předmětem podnikání je rostlinná výroba, a to především pěstování obilovin, cukrovky a kukuřice. „Cena zemědělských komodit se tvoří na světových burzách a farmář nemá žádný způsob, jak tyto výkupní ceny ovlivnit.“ Zahájil náš rozhovor pan Vágner „Proto je třeba koncentrovat se na to, co zemědělec ovlivnit může. To jsou náklady a produktivita práce.“. Po převzetí řízení farmy od tchána se pustil do práce a stanovil si tři hlavní směry – stabilizace personálu, vylepšení strojového parku, individuální přístup k pozemkům.
Hlavním předpokladem úspěchu bylo konsolidovat personální situaci na farmě. Ruku v ruce s tím pořídit novou techniku umožňující práci se stroji o větších pracovních záběrech a tyto stroje svěřit ochotným a schopným lidem, kteří mají zájem s moderními technologiemi pracovat a dále se sebevzdělávat. Jednoduše s menší počet lidí pracovat s vyšší efektivitou. Dnes připadá na jednoho pracovníka cca 350 ha orné půdy.
  

Organizace práce a sledování nákladů

 „Když jsem se zemědělstvím začínal a “nasával” nezbytné informace, opravdu mě překvapilo, že na řadě farem vedoucí pracovníci nemají přehled o základních ekonomických ukazatelích. Neví, kolik nafty v průměru na hektar za rok spotřebují, neví, kolik nafty spotřebuje traktor na jeden hektar při konkrétní pracovní operaci nebo prostě neví, jak dlouho trvá podmítka 1 ha pozemku (nyní k dispozici ve FieldOps viz prostřední obrazovka níže) “ pokračoval v našem rozhovoru pan Vágner. „Proto jsem hledal techniku vybavenou systémem, který mě pomůže efektivitu lépe pochopit. Po vyzkoušení několika systémů od různých dodavatelů jsem se rozhodl pořídit systém PLM Intelligence od New Holland. Měli jsme k této značce blízko a telematika PLM Intelligence splňovala moje představy.“  Dnes je hlavní technika na farmě osazená telematikou od New Holland s bezdrátovým přenosem dat. Pan Vágner také zmínil, že základem úspěchu bylo si s týmem vyjasnit, proč je ve strojích telematika potřeba, a k čemu slouží. Jejím základním úkolem je poskytovat majiteli a agronomovi data, která následně pomáhají zlepšovat ekonomiku podniku. To dává prostor pro nákup další techniky či vylepšení platů zaměstnanců. Úkolem telematiky v rukou rozumného vedoucího rozhodně není sledovat, jestli se někdo nezastavil po cestě na svačinu, i když to systém samozřejmě také umí. 
  

Praktické využití telematiky PLM Intelligence

Když jsme šli do detailu, tak pan Vágner popisoval, jak pro řízení farmy využívá vlastní excel tabulku. Do tabulky získává data v zásadě ze tří systémů. Jde o veřejně dostupný systém LPIS, uživatelskou aplikaci New Holland Field Ops a účetnictví. „V LPIS si pojmenuji všechny pozemky, rozdělím je a provedu všechny potřebné zákresy. Eviduji si zde osevní plány a hnojení. Během pár kliknutí jsem schopen přijmout nebo vydat pozemek, pokud o nějaký přijdeme. Jakmile mám pozemky upravené v LPIS, ihned je pošlu klukům do strojů. Ti si pak jen odsadí hranici od okraje pozemku a navigace jim pole rozplánuje“. Nechal nás nahlédnou pod pokličku pan Vágner. „Mobilní aplikaci Field Ops pak využívám pro denní řízení na farmě. Včera jsem si třeba všiml, že jeden z traktorů má příliš vysokou spotřebu AdBlue (obrazovka vpravo, ikona DEF). Budeme muset pozvat servis, aby se na to podíval. Vidím i aktuální polohu strojů, když k nim jedu na pole. K dispozici je také odhad času nutného pro dokončení úkolu na poli (v ukázce zbývá k dokončení 1h a 2 min) a řada provozních údajů. Pěkně je i vidět, jak se na polích chováme“ popsal využívání mobilní aplikace od New Holland pan Vágner. „Ve strojích máme hranice pozemků z LPIS, takže se k nim automaticky přiřazují prováděné aktivity (obrazovka vlevo - všechny aktivity na jednom pozemku). V počítačové verzi Field Ops si mohu stáhnout přesné údaje o spotřebě traktoru při konkrétní pracovní operaci, době strávené touto operací na daném pozemku a mnoho dalších údajů, pokud mě zajímají. Z účetnictví potom dodám do svého excelu finanční náklady, tím získáme náklady na jednotlivé pracovní operace. Mám jasný přehled a možnost srovnání.“ Jednou za čas si pan Vágner sedne s týmem, podívají se na data a společně řeší různé provozní optimalizace. Jak snížit spotřebu PHM? Jak snížit utužení půdy na souvrati racionalizací pojezdů na pozemcích? Toto vše by bez dat bylo složité řešit. „Jenom v datech jasně vidíme vztah mezi konkrétní pracovní operací, pojezdovou rychlostí a spotřebou PHM. To nám dovoluje hledat optimální řešení jak pro obsluhu, tak pro mne. Data také krásně demonstrují, jaké množství peněz lze ušetřit snížením neproduktivních časů za dobu životnosti stroje. Jeden příklad za všechny. Počet hodin chodu motoru na volnoběh. Nezdá se to, ale úspory tohoto stylu dělají na farmě naší velikosti statisíce korun ročně.“ Uzavřel pan Vágner svůj výklad o redukci zbytečných nákladů a zvyšování produktivity práce. Z jeho pohledu dokáže kvalitní tým spolupracovníků s dobře vybavenou technikou a dobře hlídanou produktivitou zásadně snížit část zbytných nákladů. To, co je obecně chápáno jako precizní zemědělství, je pak podle pana Vágnera při zvyšování produktivity práce a racionálním nakládání se zdroji jen třešničkou na dortu. I této oblasti se samozřejmě věnuje, i když trochu jinak.
  

Když precizně, tak jednoduše

Tým pana Vágnera při práci samozřejmě využívá GPS navigace s automatickým řízením, je zřejmé, že eliminace překrývání záběrů jednoznačně snižuje náklady. To je klasika a není toto potřeba dále diskutovat. Co je trochu netradiční je fakt, že v rostlinné výrobě nejsou kromě DAMu do pšenic používána minerální hnojiva. Rozmetadlo není třeba. Pro hnojení využívají jen organická hnojiva, tj. hnůj, digestát, kaly a pracují s meziplodinami. V tomto případě je tvorba aplikačních map a precizní aplikace organických hnojiv dle GPS lokace v zásadě bezpředmětná. Přesto pan Vágner určitý způsob variabilní aplikace hnojiv využívá. „Své pozemky znám. Nepoužívám drony, ale hodně po polích chodím. Ze satelitních a výnosových map mám představu o tom, kde jsou úrodné části pozemků a tato data si ověřuji fyzickou přítomností na poli. Když výnos snížil jenom přísušek, tak hnojení na parcele neměním. Když jde o méně úrodnou část půdního bloku, tak hnojení přizpůsobím.“ Okomentoval jednoduchou formu „variabilního“ využívání vstupů pan Vágner. Obecně pod cukrovou řepu aplikují hnůj nebo kal, který v půdě vydrží působit více let. Po řepě zpravidla dávají kukuřici, které živiny z hnoje ještě stačí a pak následuje obilí, kterému na jaře pomohou digestátem, v průběhu další vegetace pak DAMem. Pokud jde o ochranu rostlin, tak se pan Vágner snaží šetřit tím, že neaplikuje. Pokud jsou podmínky standardní a není extrémně silný tlak houbových chorob, fungicid na farmě nepoužijí. Vystačí si s herbicidem. Insekticidy na farmě nepoužívají vůbec. „Náklady na chemickou ochranu jsou vysoké. Jedna aplikace fungicidu představuje náklad 500 až 2000 Kč / ha (závisí od plodiny). Pokud se vám podaří aplikaci se vyhnout, máte zásadní úsporu, kterou vám žádné variabilní aplikování nenahradí. Vedlejší příjemný efekt je, že do pole dáváte méně chemie“.

Přestože aplikace Field Ops podle pane Vágnera funguje skvěle, je logicky poskládaná, přehledná a dobře se v ní filtruje, není všechno jen zalité sluncem. Rád by ve Field Ops uvítal číselník závěsné techniky dle výrobců, aby data v traktoru nemuseli zadávat ručně. Zkusíme toto vylepšení při setkání s vývojáři navrhnout. V současnosti tuto funkcionalitu v určité míře nahrazuje fakt, že při připojení stroje vybaveného ISO BUS si aplikace Field Ops data ze závěsného stroje sama „natáhne“. Pan Vágner by ocenil také integraci satelitních map (např. index NDVI) do Field Ops, aby nemusel využívat další systém. Uvidíme, co vše se vývojářům New Holland podaří do Field Ops doplnit. Zhruba každé tři měsíce probíhá aktualizace, v jejímž rámci jsou i doplňované nové funkce.
  

Slovo na závěr

Na závěr jsme požádali pana Vágnera o doporučení, jak začít efektivně využívat telematiku ve firmě. Rada zní jasně. „Nesnažit se dělat od začátku všechno. Postupně se učit získávat data a vyhodnocovat je.“ Věříme, že se do aktivního využívání telematiky pustíte také, rádi vás s tím pomůžeme.
 
Za team Agrotec a.s.
Ing. Aleš Petr