AGROTEc zemědělská technika Novinky New Holland Recenze čelně nesených žacích mačkačů časopisu PROFI

Recenze čelně nesených žacích mačkačů časopisu PROFI

29. 11. 2019 , AGROTEC a.s.

Naše spolupráce s prestižním časopisem Profi pokračuje a dnes vám přinášíme překlad testu čelně nesených žacích mačkačů. Jsme rádi, že se technika New Holland / Kongskilde umístila na předních pozicích i při hodnocení nezávislými odborníky. Přejeme vám příjemné počtení.

Recenze čelně nesených žacích mačkačů časopisu PROFI

Porovnání devíti čelně nesených žacích mačkačů:

Zaměřeno na čelní sečení

Po rozsáhlém porovnání vzadu připojených žacích strojů, které bylo publikováno v roce 2009, jsme se rozhodli pokračovat a dalšímu exkluzivnímu testu jsme podrobili skupinu devíti čelně nesených žacích mačkačů. Naši pozornost jsme se u různých čelně nesených žacích mačkačů zaměřili na kvalitu vysychání píce a požadovaný příkon stroje.

Testování přineslo spoustu informací, takže se pusťme rovnou do toho. Od čelně nesených žacích mačkačů se očekává čistý řez, efektivní zpracování posečené píce kondicionérem, co nejmenší nároky na výkon traktoru a minimální tlak na půdu. Toto jsou také klíčové ukazatele při našem praktickém testování devíti čelních žacích mačkačů. Test proběhl na první seči.
  

Zde je ke stažení překlad článku v původní grafice PROFI se všemi grafi a fotografiemi.

  
Profi_recenze_čelních_mačkačů pdf / 1,1 MB Stáhnout

  

Testované stroje:

Claas Disco Profil 3200 FC
Fella SM 310 FZ KC
New Holland Disccutter F320 P (Kongskilde GXF 3205 P)
Krone EasyCut F 320 CV
Kuhn FC 3125 F
Lely Splendimo 320 FC
Pottinger Novacat 301 Alpha Motion ED
Samasz KDF 300 S
Vicon Extra 632 FT SemiSwing
  
Tabulka.jpg
  

Všech devět žacích mačkačů muselo splnit následující podmínky:

•    udržovat výšku strniště 60 mm
•    efektivně mačkat posečenou píci pro rychlé zavadání
•    použít nejmenší možný příkon.
•    

Každý stroj byl testován třikrát:

•    jeden při pracovní rychlosti 10 km/hod. (pojezd A)
•    druhý při pracovní rychlosti 14 km/hod. (pojezd B)
•    poslední při pracovní rychlosti a nastavení kondicionéru podle doporučení každého výrobce (pojezd výrobce). Pro více informací navštivte sekci „Jak probíhalo testování“.
  

Podívejme na výsledky.

Vzorek pro určení stupně vysušení píce byl odebrán po 20 hodinách po pojezdu při pracovní rychlosti 10 km/hod. Nejlépe zavadlá píce byla po mačkači Pottinger. Po tomto pojezdu tvořila sušina zavadlého materiálu 34,1%, následoval mačkač Krone s hodnotou sušiny 33,8%. Oba tyto stroje měly mačkače osazeny ocelovými V-prsty – Pottinger jich měl 48 a Krone 46.
U takto podobných hodnot sušiny byl ovšem znatelný rozdíl v požadovaném příkonu: Pottinger 35,5 kW / 47,6 k versus Krone 46,3 kW / 62,1 k. Je ale třeba dodat, že pracovní záběr u Krone je širší – viz strana 30, kde jsou uvedeny rozdíly v šířkách záběrů jednotlivých strojů.
Příkon u stroje Krone může být také odůvodněný skutečností, že používá delší přítlačný plát u mačkače. Toto řešení potřebuje vyšší příkon, tak má zase výhodu při práci v delším porostu, jak vysvětluje výrovce. Při porovnání výšky strniště dodržel Krone přesně 60 mm a Pottinger měl výšku o 10% vyšší, než byl původní požadavek.

Výška strniště nebyla kritickým parametrem testu, je nicméně důležitá pro srovnání potřebného příkonu a dalších výsledků ve stejných podmínkách.
Nejnižší požadavky na příkon v pojezdu A měl stroj Vicon (28,9 KW / 38,7 k), následoval mačkač Lely s hodnotou (30,6 KW / 41,0 k). A jak se dalo očekávat, tak podíl sušiny byl také nízký 25,9% respektive 25,8%. Ani výška strniště nebyla dodržena, po mačkači Lely zůstalo strniště delší a do mačkače šlo tak méně hmoty, zatímco mačkač Vicon měl řez níže, než byla stanovená výška strniště.
Podle našeho názoru může kondicionér na stroji Vicon (72 ocelových prstů) a na stroji Lely (127 plastových prstů) profitovat z agresivnějšího nastavení kondicionéru. To jen ukazuje, že optimální nastavení je obtížné dokonce i pro produktové specialisty jednotlivých výrobců. Nicméně řádek byl načechraný, široký a rozprostřený mezi koly traktoru.

Ostatní testované stroje se umístily uprostřed pole co do příkonu i míry zavadající píce. Mačkač New Holland dosáhl velmi dobré hodnoty sušiny 32%, ale nároky na příkon byly 36,0 kW / 48,2 k. Řádek také vypadal pěkně a byl dobře tvarovaný.
Méně známý mačkač Samasz se umístil také uprostřed. Hodnota sušiny byla 27,5% při pojezdu A a při stejném příkonu jako New Holland. Samotný řádek mohl mít také lepší tvar. Kondicionér stroje New Holland má 68 plastových V-prstů, zatímco Samasz požívá 48 ocelových V-prstů. New Holland zvítězil díky perfektnímu tvaru řádku.
Zajímavé bylo, že po mačkači Fella při pojezdu A v pracovní rychlosti 10 km/hod. se hodnota sušiny prudce zvýšila v brzkých večerních hodinách a potom během noci a rána setrvávala na ustálené hodnotě. Kondicionér používá 48 pružných prstů (podobné prstům sběrače / picku-upu) a vytváří čistý a načechraný řádek. Výška strniště byla ovšem příliš velká 73 mm.

Křivky znázorňující průběh vysychání po mačkačích Claas a Kuhn jsou téměř identické, i když ráno byl obsah sušiny docela odlišný – od 27,1% (Claas) do 25,9% (Kuhn). Výsledné hodnoty od mačkače Kuhn mohou být ovlivněny kvalitou řádku. Za strojem Claas se tvořil celkem rovnoměrný a načechraný řádek, ale pro tuto úroveň mačkání bylo potřeba více koní, konkrétně 2,0 kW / 2,7 k více než u stroje Kuhn, přestože je záběr při sečení stoje Claas o 16 cm menší.

Při pojezdu B jsme pracovali s vyšší pracovní rychlosti, a to 14 km/hod. Některým mačkačům se dařilo mnohem lépe díky vyšší pracovní rychlosti. Jeden z nich byl mačkač Samasz - sušina zavadlého porostu byla 35,1% a příkon byl 45,0 kW / 50,3 k, což znamená o 25% vyšší skok v produktivitě při navýšení pracovní rychlosti o 4 km/hod. Výška strniště byla dokonce menší než požadovaná.
Žací stroj Claas měl také lepší výsledky při vyšší pracovní rychlosti, ale výška strniště byla trochu vyšší. Sušina zavadlého porostu se zvýšila o 4% na 31% s požadovaným příkonem 44 kW / 59 k, což je průměrný výsledek v tomto testu. Měli bychom ale upozornit na fakt, že mačkač Disco měl nejmenší pracovní záběr ze všech testovaných strojů. Podle našeho měření měl šířku sečení 3,0 m.

Kuhn potřeboval při pojezdu B rychlostí 14 km/hod větší příkon ve svém pracovním záběru 3,16 m. Požadovaný příkon se zvýšil o 31% na 46 kW / 61,7 k a výsledná sušina zavadlého porostu byla 28,7%. Zdá se, že nový mačkací válec s ocelovými prsty je poněkud náročnější na příkon, alespoň při práci na plné otáčky.

Stroji Fella vyšší pracovní rychlost nepomohla. Sušina spadla přibližně o 2% na 27% a požadovaný příkon vzrostl na 45,0 kW / 60,3 k, což je více než průměrný nárůst. Jedno vysvětlení by mohlo být, že pro pružinové prsty mačkacího válce nejsou otáčky 950 ot/min. ideální při pojezdové rychlosti 14 km/hod. Mačkač Fella se ale předvedl v „pojezdu výrobce“ při pracovní rychlosti 19 km/hod.

Při měření ve zkušebně DLG vyšel mačkač Krone jako nejnáročnější z pohledu požadovaného vstupního příkonu, jednalo se 59,0 kW / 79,1 k. Dosáhl vedoucí místo ve sledované sušině 31%, nicméně kondicionér stroje EasyCut se záběrem 3,20 m byl zjevně nastaven zřejmě příliš agresivně, a bez tohoto nastavení nedosahuje významného účinku vysychání v testovaném časovém úseku.

Vicon 632 měl největší pracovní záběr 3,27 m a výsledná hodnota sušiny pro pojezd B byla 30,2%, což je někde uprostřed mezi testovanými stroji. Nicméně potřebný příkon byl lepší než průměr – 38,0 kW / 51 k. Výška strniště byla nepatrně menší.

Stroj Lely zanechal výšku strniště nepatrně vyšší a měl příkon 35,4 kW / 47,5 k. Tento nižší požadovaný příkon se promítl při zavadání posečené píce. Sušina tvořila 25,6%, což je stejná hodnota jako při pojezdu A - opět na špatném konci startovního pole. Plastové prsty u Lely se nezdají být tak efektivní, pokud není kondicionér nastaven na agresivní mačkání, i když struktura plodiny zůstala zachována. Stroj Slendimo vytvářel perfektní řádek a pokud by tohle byl rozhodující faktor, dosáhl by v testu lepšího výsledku.
Pottinger Alpha Motion potřeboval o 19% vyšší příkon při pojezdu B, čili při pojezdové rychlosti o 40% vyšší oproti pojezdu A. To mělo pouze nepatrný vliv v obsahu sušiny (34,5%). Podle našeho názoru se jedná o rozumný poměr.

Pro žací stroj New Holland není pojezdová rychlost 14 km/hod optimální. Příkon se zvýšil o 11 kW / 14,7 k na 47,0 kW / 63,0 k, při dosažené sušině 28,3% versus 32,0%, které dosáhl v pojezdu A. New Holland argumentuje, že při druhém pojezdu neprocházelo kondicionérem dostatečné množství materiálu, což vysvětluje, že při „pojezdu výrobce“ byl výsledek znatelně lepší. Abychom byli objektivní co se týká řádku, tak ten byl rozprostřený velmi dobře.

Byli jsme zvědaví na výsledky při „pojezd výrobce“.

Produktoví specialisté jednotlivých výrobců volné pole působnosti, co se týká nastavení mačkačů, jednalo so například o snížení otáček vývodového hřídele PTO nebo změnu pojezdové rychlosti pro lepší kvalitu sečení. Čím odvážnější a kreativnější nastavení, tím lepší byly výsledky.
  
Graf_mackac_profi.jpg
  
Krone tak snížil hodnotu požadovaného příkonu o jednu třetinu na 38,0 kW / 51,0 k, pracovní rychlost byla 14 km/hod. a otáčky vývodového hřídele PTO na 850 ot/min., Díky tomu redukoval otáčky kondicionéru a rozhoz trávy nastavil do maximální šířky. Odebrané vzorky (v celé rozprostřené šířce) dosáhly excelentní hodnoty sušiny 38,4%. Široký rozhoz nicméně může vyžadovat nastavení prstů obraceče nebo shrnovače poměrně nízko.

U Lely vsadili na vyšší pojezdovou rychlost. Teoretická výkonnost byla 6,7 ha při pracovní rychlosti 21 km/hod. Kromě této změny výrobce neměnil další nastavení. Hodnota sušiny byla o něco lepší než předchozí výsledky a to 28%. Zdá se, že hladší a čistší mačkací efekt je podporovaný větším průtokem hmoty mačkačem. Výška strniště a čistý řez nejsou vyšší pracovní rychlostí ovlivněny, ale byl potřeba větší požadovaný výkon 46,0 kW / 61,7 k.
  
Profi_800x450px_01.png
  
Zaměstnanci značky Vicon dokázali trefit optimálně nastavit stroj při pracovní rychlosti 14 km/hod. a při snížených otáčkách mačkače 850 ot/min. Všechny ostatní nastavení zůstaly nezměněné. Tato změna byla provázena nepatrně rychlejším zavadáním píce a vítaným poklesem požadovaného výkonu na hodnotu 25,0 kW / 33,5 k.

Specialisté značky Claas jako jediní snížili mezeru mezi rotorem kondicionéru a přítlačným plátem a zvýšili tak intenzitu mačkání. Otáčky PTO nastavili na 850 ot/min. a udržovali pracovní rychlost 21 km/hod. Tato strategie vedla k 11% zvýšení hodnoty požadovaného příkonu na 49,0 kW / 65,7 k, zatímco posečená plocha se zvětšila až na 6,3 ha/hod. Při procesu zavadání píce bylo dosaženo vyšší sušiny na minimální hodnotu 32%. Navzdory sníženým otáčkám měl stroj Disco stále čistý řez. Ve vazbě na vyšší pracovní rychlost byl zvýšen tlak žací lišty na půdu, přičemž nebyl patrný rozdíl v porovnání s předchozími pojezdy.
  
Profi_800x450px_012.png
  
Mačkač Kuhn snížil otáčky rotoru na 755 ot/min., a tím získal obrovskou úsporu. Požadovaný příkon byl pouze 31,0 kW / 41,5 k, což bylo přibližně o jednu třetinu méně v porovnání s předchozími pojezdy A a B. Francouzská značka se rozhodla zachovat pracovní rychlost 14 km/hod. Zajímavé je, že navzdory rozšíření mezery krytu rotorem a krycím plechem kondicionéru jsme nezaznamenali žádný rozdíl v průběhu zavadání píce. Mačkací efekt se zvyšuje při větším průtoku hmoty strojem. 

Tým New Holland nedělal žádné změny v nastavení, ale zvýšil pojezdovou rychlost na 16,5 km/hod. Tím se zvýšila hodnota sušiny na 37,1%. Zajímavé bylo, že došlo ke snížení požadovaného příkonu o 2,0 kW / 2,7 k na hodnotu 45,0 kW / 60,6 k.
V pojezdu výrobce zaujala značka Samasz přístup „jeď pomalu“. Pracovní rychlost byla snížena na 12 km / hod. a tím se snížila pracovní výkonnost o 15% v porovnání se pojezdem B. Nicméně, došlo ke snížení požadovaného příkonu o 23% na hodnotu 35,0 kW / 46,9 k. To byl cenný risk, protože nedošlo k ovlivnění hodnoty sušiny (až 31,3%) při zavadání píce.
  
Profi_800x450px_013.png
  
Pottinger vyrazil pracovní rychlostí 14 km/hod, beze změny otáček vývodového hřídele PTO, ale zvýšil mezeru mezi rotorem a krycím plátem kondicionéru. Došlo tím ke snížení požadovaného příkonu o 3,0 kW / 4,0 k při nezměněné hodnotě sušiny v porovnání se pojezdem B. Čili stejný výstup, menší vstup.
  
Mackace_parametry.jpg
  

Jak probíhala měření

Testování proběhlo na poli s trvalým travním porostem, a každý stroj měl 3 pojezdy. Každý výrobce provedl nastavení svého mačkače a náš řidič s ním absolvoval testovací jízdy. Cílem bylo zrychlit zavadání píce a udržet požadovaný příkon na nejnižší možné hodnotě. Požadovaná výška strniště byla 6 cm. Přítlak na půdu byl nastaven před mávnutím startovního praporku a příkon byl změřen zkušebnou DLG připojením měřícího zařízení krouticího momentu. Tři týmy pro odebírání vzorků zavadlé píce dokumentovaly proces zavadání a hodnoty sušiny byly vyhodnoceny ve spolupráci s institutem Lufa Agricultural Research. Pracovní rychlosti jednotlivých pojezdů byly stanoveny následovně: první při pracovní rychlosti 10 km/hod. (pojezd A), druhý pojezd při pracovní rychlosti 14 km/hod. (pojezd B) a poslední při pracovní rychlosti a nastavení mačkání dle uvážení každého výrobce (pojezd výrobce) – zde také měli produktoví specialisté jednotlivých výrobců volné pole působnosti. Jediný zadaný parametr byla výška strniště 6 cm. Podmínky: nejvyšší teplota 27°C+; vlhkost nižší než 30%; mírný vítr.

Mačkač Fella si také zachoval původní nastavení, ale zvýšil pracovní rychlost na 19 km/hod. I když byl se zvýšil požadovaný příkon (50,0 kW / 67,0 k), zvýšil se také výkon na 5,9 ha/hod. Ale co je důležité, proces zavadání píce se zrychlil a finální hodnota sušiny byla 35,6%. To byl pro stroj Fella nejlepší výsledek ze všech tří pojezdů. Stručně řečeno, větší průtok hmoty mačkačem vedl k lepší výkonnosti.
  

Závěrem: 

Nastavení stroje je rozhodující pro docílen maximalizování výkonnosti. Jak naše testování demonstruje, optimální nastavení není zdaleka jednoduché. „Pojezd výrobce“ umožnil produktovým specialistům jednotlivých značek, aby prokázali unikátní vlastnosti svých strojů, a některým z nich to chvíli zabralo.
Během testování jsme získali zajímavé, a místy překvapující údaje. Musíme ovšem vzít v úvahu fakt, že naměřených výsledků bylo dosaženo ve specifických podmínkách daného pole, v konkrétní den a při daném počasí. Přestože jsou údaje reprodukovatelné, při testování v jiné plodině, za jiného počasí a s jiným řidičem by pravděpodobně výsledky vypadaly jinak.