„Výhodu má ten, kdo je blíž řece. Máme celé pole pod závlahou, což chmelu hodně pomáhá,“ vysvětluje majitel a jednatel firmy Tadeáš Malý. Ještě mu nebylo ani třicet, zkušeností má ale na rozdávání, má odkud čerpat, navazuje na svého otce a také dědu. Chmel má rodina zkrátka v krvi.
Tradiční odrůdy a rozmary počasí
Necelé dvě třetiny polí rodiny Malých pokrývá nejrozšířenější česká odrůda Žatecký poloraný červeňák, zbytek patří chmelu s příznačným názvem Sládek. Letošní úrodu očekávají spíše průměrnou, nejvíce bojují s výkyvy počasí. „Letošní rok byl hodně proměnlivý, a ty tropy, co se opakují poslední dva tři roky, jsou pro chmel šok. Zastaví se ve vývoji a dále neroste,“ popisuje Malý. Chmel je sice vytrvalá a velmi odolná rostlina, ale náhlé výkyvy teplot, sucho a škůdci, jako mšice nebo svilušky, mohou výrazně ovlivnit úrodu i kvalitu.
Dříve ručně, dnes stroje
Ještě před pár desítkami let se chmel sbíral ručně do košů a sušil na slunci. Dnes už to bez moderní techniky nejde. „To, co by parta brigádníků dělala celý den, zvládne traktor za pár hodin,“ říká Pavel Ježek z firmy AGRIMA Žatec, která dodává mechanizaci. „Ty traktory jsou většinou v celkové šíři mezi 180 cm až dvěma metry, aby bezpečně projely celým řádkem, mají vepředu rozrážecí šípy a také orámované střechy kabin, aby se réva někde nezachytila,“ dodává Ježek. Stroje šetří čas i lidi, kterých je v zemědělství stále nedostatek. Přesto sklizeň zabere v Březně zhruba 27 až 32 dnů, což je v regionu nejdéle. Brzdou je kapacita sušičky, rychleji to zkrátka nejde. Denně se tady podaří zpracovat úrodu z jednoho hektaru. Zatímco ještě před dvaceti lety bývalo na směně až 25 lidí, dnes si vystačí se sedmi brigádníky. Česací linka v sezóně běží až 20 hodin denně.
Od hlávky k žoku
Z česací linky několika pásovými dopravníky putují hlávky chmele do zásobníku, kde procházejí osmihodinovým procesem sušení a následným „uklidněním“. Poté se lisují do padesátikilových žoků, které míří k pivovarům v Česku i do zahraničí. „Kvalitní hlávka musí být pevná, zelená, bez příměsí a s výraznou vůní. Hodnotí se také obsah hořkých alfa kyselin a vlhkost – ideálně mezi devíti a jedenácti procenty,“ dodává Malý.
Česká tradice se světovým jménem
Česká republika patří mezi největší producenty chmele na světě. Chmelnice se rozkládají na ploše téměř pěti tisíc hektarů a jen vloni zemědělci sklidili přes sedm tisíc tun. Největší renomé má právě Žatecký poloraný červeňák, který si díky své jemné aromatice oblíbily pivovary po celém světě. V Březně sklizní práce nekončí. V říjnu a listopadu se chmelnice zazimují a už v březnu do nich opět vjíždí traktory. Rostlina se pak šplhá po drátcích až do osmimetrové výšky a za pár měsíců opět vytvoří zelenou stěnu, která se v srpnu a září promění ve voňavý poklad.
Více na videu zde: