Jak se zrodil New Holland - 1. část

30. 08. 2021 , Ing. Alžběta Filová

V tomto článku se dozvíte, jak to všechno v roce 1906 začalo a co tomu předcázelo. Připravili jsme pro Vás sérii článků z historie sklízecích mlátiček New Holland. A toto je první z nich. :)

Od Bicyklů ke sklízecím mlátičkám

Psal se rok 1879, když se v belgickém Zedelgemu narodil Leon Claeys. Jeho otec Louis provozoval kovárnu, jejíž hlavní pracovní náplní byla výroba koňských podkov. Příležitosně vyráběl a prodával také jednoduché zemědělské nářadí a mimoto vlastnil malou farmu. Život spojený s farmařením a kovářskou výrobou nebyl snadný a veškerá činnost v kovárně i na poli byla spojena s ruční prací. Každá ruka, která s touto prací pomohla, byla přínosem. A tak, když bylo malmu Leonovi 13 let, jeho otec rozhodl, že studií na škole již bylo dost a Leon začal naplno pomáhat v kovárně.

 

Leon Claeys (1879 - 1966)
 

Na počátku 20. století jezdil velký počet vlámských dělníků a mnohdy i farmářů, kteří měli problém se uživit, na léto za prací do Francie. Každé jaro opouštěla zedelgemskou železniční stanici více než tisícovka mužů. Přes léto tvrdě pracovali a během chladné zimy si doma přivydělávali mlácením sklizené úrody ve stodolách. Byla to špinavá a nezdravá práce. Leon Claeys to viděl a již tehdy přemýšlel, jak jim tuto práci ulehčit.

Kovárna Louise Claeyse prosperovala, ale její majitel nebyl nijak vstřícný k novotám. Vyráběl podkovy a zemědělské nářadí pro místní farmáře a to nehodlal měnit. Leon byl jeho pravým opakem. Neustále přicházel s novými nápady a myšlenkami. Ty však nedopadaly na úrodnou půdu. ,,Vzpomeň, že většina vynálezců zakončila svůj život v bídě," říkával Leonovi často jeho otec. Tehdy neměl ani tušení, že to říká budoucímu majiteli velké továrny na zemědělské stroje.

Počátkem dvacátého století se začínaly objevovat nové typy jízdních kol. Klasické vysoké kolo bez převodů začaly vytlačovat bicykly s dvěma stejně velkými koly a řetězovým pohonem od pedálů. Leon takové kolo chtěl, ale zatím si o něm mohl jen nechat zdát. Jednou se u kovárny zastavil podivný muž hovořící s cizokrajným přízvukem. Jeho bicykl měl závadu a potřeboval opravit. Leon měl dost zkušeností i potřebné nářadí, a tak opravu úspěšně zvládl. Ten muž byl Angličan, který v nedalekých Bruggách pracoval jako učitel. A v ten den, kdy Leon úspěšně opravil své první jízdní kolo, v něm začala zrát myšlenka na výrobu bicyklů.
  

Jízdní kola a mlecí stroje

V roce 1897 proto Leon Claeys započal s opravami a později i s výrobou jízdních kol. Úspěchy se dostavily velmi rychle. Mezitím si začal v Bruggách doplňovat vzdělání. Během několika měsíců roku 1901 získal výuční kovářský list.

Hlavním dodavatelem materiálu a nářadí pro kovárnu Louise Claeyse byl pan Roeselare. Při návštěvách kovárny se zájměm pozoroval mladého Leona, který přímo prahl po nových poznatcích. Roeselare měl obchodního partnera v Německu, jenž vyráběl na svou dobu moderní zemědělské stroje. A tak Leonovi sjednal praxi u firmy Jakobi v Hennefu, kde Leon strávil několik měsíců.

V roce 1903 se Leon Claeys vrátil do Zedelgemu a ihned začal s dovozem jednoduchých mlecích a mláticích strojů, které prodával místním farmářům. Tedy nejen prodával, ale zajistil jim i kompletní instaaci a zasvětil je do jejich používání. Stroje fungovaly dobře a Leon Claeys si získal u farmářů dobrou reputaci.

Leonův otec byl ale stále nepřístupný novinkám a na své práci nehodlal nic měnit. Situace tak dospěla k nevyhnutelnému řešení. Leon dostal vyplacený svůj podíl a rozhodl se podnikat na vlastní pěst. Ve výrobě jízdních kol a mláticích strojů viděl velký potenciál.

Prostory pro své podnikání si pronajal nedaleko zedelgemské železniční stanice. A i když se v té době preferovala silniční doprava před železniční, velmi se mu to vyplatilo, a to zejména v pozdějších letech.
 


První samojízdná sklízecí mlátička Claeys MZ
 

Počátek firmy Claeys

V roce 1906 se Leon Claeys oženil s Marií Denisovou a datum 22. 5. 1906 lze považovat za start firmy Werkhuizen Leon Claeys. Do té doby totiž o Leonově firmě žádné oficiální záznamy nejsou.

Počátkem minulého století nebyly v Zedelgemu žádné lokální zdroje elektrické energie. A to byl problém zejména v zimních měsících, kdy bylo třeba si ve výrobních  prostorách posvítit. V roce 1909 proto Leon Claeys v Německu zakopuil dynamo AEG s výkonem 7 kW. Tento výkon postačoval na to, aby zásobil elektrickou energií žárovky v jeho domě, ale hlavně ve výrobní hale. Pro pohon dynama si Leon vyrobil vlastní motor spalující petrolej. Elektřina byla v té době používána jen ve velkých pěstech, a tak Leonovy pokusy s elektřinou vyválávaly v Zedelgemu pozdvižení u veřejnosti, která se obávala požáru, exploze a podobných katastrof. leonovi to však na elánu neubíralo. Na nedůvěru ostatních ke svým novátorským pokusům byl již zvyklý.

Firma na výrobu stacionárních mlátiček se úspěšně rozvíjela a její produkty byly na velmi dobré úrovni. Skoro neuvěřitelně zní například to, že v roce 1921 si mlátičku zakoupila trojice bratrů z Veldegemu - Kamiel, Honoré a Oscar Coolsovi, spolu s bratrancem. Po 47 let, tedy až do roku 1968, kdy již dominovaly samojízdné sklízecí mlátičky, s ní jezdili po farmách a prováděli výmlat obilí. Výmlat obilí býval tehdy společenskou událostí. Kromě farmářů se na něm podíleli i sousedé a na vše dohlížel místní strážce pořádku. A navštěvovali jej i ti, co se zemědělstvím neměli nic společného. Chodili si totiž pro čerstvé plevy, kterými se v té době plnily matrace.
 
Po skončení 1. světové války nastaly firmě Leon Claeys obtížné časy. Německo prohrálo válku a bylo nuceno vyplácet kompenzace poškozeným zemím. Ve velkém skladu v Bruggách si místní farmáři mohli zdarma pořizovat zemědělské nářadí jako součást poválečných reparací. Po dobu čtyř let tak byla výroba zemědělské techniky v Zedelgemu rapidně omezena. Firma Leon Claeys v té době místo výroby pouze opravovala použávanou techniku. Poté se však situace postupně změnila a začala výroba nových typů mlátiček.

V roce 1925 se Leonu Claeysovi dostalo ocenění od samotného krále Alberta I., který navštívil stánek jeho firmy na Bruselské zemědělské výstavě a poblahoppřál mu k úspěšnému podnikání. A úspěšné opravdu bylo.
 
 

 
V roce 1950 se dramaticky snížila poptávka po vyráběných motorech a firma PVBA Werkhuizen Leon Claeys byla na pokraji bankrotu
 

Louis přebírá řízení firmy

Když se psal rok 1939, bylo Leonu Claeysovi šedesát let a stále stál v čele firmy jako její jediný majitel i ředitel. Dva roky poté, co se jeho nejstarší syn Louis oženil, rozhodl se Leon Claeys vytvořit společnost s ručením omezeným a pověřit řízením této firmy svého syna Louise a též zetě Henryho Verhaegheho, který byl ženatý s jeho nejstarší dcerou Irmou Claeysovou. Irma již v té době pracovala rovnějž v otcově firmě, kde úspěšně vedla zahraniční obchod. Henry Verhaeghe se stal obchodním ředitelem a Louis Claeys ředitelem technickým.

Jak se později ukázalo, bylo to správné rozhodnutí. Louis totiž po svém otci zdědil elán pro nové technologie a zaměstnance s podobným duchem, tedy kreativní a schopné vidět do budoucna, přijímal i do firmy. Mělo to jistou nevýhodu v tom, že tento typ lidí se špatně řídí, neboť neradi ustupují od svých vizí. Ale Louis byl též dobrý ředitel, který svojí autoritou uměl rozmíšky uhasit. A výběr zaměstnanců do vývojového oddělení se mu velmi vyplatil počátkem padesátých let minulého století, kdy z bran výrobního závodu v Zedelgemu vyjela první samojízdná sklízecí mlátička.

Louis Claeys byl velmi vitální a i v pozdním věku každý den chodil do výroby a kontroloval, zda jde vše podle plánu. Pohovořil krátce se zaměstnanci, zeptal se na to, jaké mají problémy a co by navrhovali ve výrobě vylepšit. Jeho přítomnost mezi obyčejnými dělníky měla i psychologický efekt a Louis to věděl. I to byl jeden z důvodů, proč zedelgemské sklízecí mlátičky dosáhly celosvětového úspěchu. Leon Claeys i jeho syn Louis se nesmazatelně zapsali do historie průkopníků v konstrukci zemědělské techniky. A byť dnes již jméno Claeys na sklízecích mlátičkách nenalezneme, skliňová technika se vyrábí v Zedelgemu dále a stejně jako před více enž 100 lety je leaderem ve svém oboru.

V dalším článku příští měsíc se můžete těšit na pokračování z historie sklízecích mlátiček New Holland. Prozradíme, že se se dozvíte význam loga New Holland a souvislost se značkami Ford a Fiat.
 

 
Výmlat obilí býval společenskou událostí. Kromě farmářů se na něm podíleli i sousedé a na vše dohlížel místní strážce pořádku

Článek 2. - historie sklízecích mlátiček

STEHNO, Luboš. Historie sklízecích mlátiček. Praha: Profi Press, 2014. ISBN 978-80-86726-58-8.