AGROTEC zemědělská technika Novinky PICHON Bez kompostu se ZERA Ratíškovice neobejde

Bez kompostu se ZERA Ratíškovice neobejde

26. 05. 2022 , Mgr. Liliana Geisselreiterová

ZERA, a.s. Ratíškovice hospodaří na 6,5 tisících hektarech půdy. Zabývá se jak rostlinnou, tak i živočišnou výrobou, v čemž jí pomáhá rozsáhlý strojový park. Mezi technikou nechybí ani rozmetadla a cisterny od firmy PICHON, které jsou z pohledu místního mechanizátora vzhledem ke své robustnosti a spolehlivosti bezkonkurenční.

ZERA Ratíškovice působí ve třech střediscích (Ratíškovice, Vracov a Skalka). V rámci živočišné výroby se orientuje na pěstování řepky, pšenice, ječmene, triticale, kukuřice, slunečnice a vojtěšky. Živočišnou výrobu má pouze ve středisku Vracov, kde je ustájeno na 300 dojnic. Firma také provozuje vlastní kompostárnu, do které se sváží drůbeží podestýlku, kal z ČOV, biologický rozložitelný odpad z obcí i firem. Kompost následně využívá jako hnojivo pro zemědělskou půdu.

„V podniku potřebujeme každoročně rozmést 35 až 37 tisíc tun hnoje a kompostu (zeraganicu). V tom nám pomáhá starší rozmetadlo RUR-8, výměnná nástavba Annaburger, dvě rozmetadla PICHON M1350 a jedno M1655T z roku 2016. Jen samotná rozmetadla PICHON zvládnou rozmést 20 až 22 tisíc tun materiálu za rok. Všechna rozmetadla jsou v provozu hlavně v srpnu a pak od půlky října až do prosince. Rozmetají nejen na pozemcích společnosti, ale v případě zájmu nabízíme i službařské práce. Nejvíce vinařům, kterým chybí díky trvalému úbytku živočišné výroby hnůj,“ sděluje mechanizátor podniku Ing. Pavel Nenička.

Při výběru rozmetadla bylo rozhodující, aby nebylo s výměnnou nástavbou. „Chtěli jsme mít k dispozici návěs, rozmetalo a cisternu a vyvarovat se neustálého vyměňování podvozku. Ušetřený čas tak můžeme využít efektivněji. Volba padla na značku PICHON. Kus pevného železa, který už něco vydrží. Žárově zinkovaná konstrukce zpevněný rám, široká kola pro větší stabilitu, mohutné rozmetací ústrojí s nepřekonatelným průměrem, výškou a sklonem rozmetacích válců pro aplikaci různých materiálů. Tyto přednosti rozhodly,“ uvedl pan Nenička a dodal: „za pět let provozu rozmetadla M1655T se pokazila pouze spojka na hnací hřídeli určené k pohonu rozmetacího ústrojí u jednoho z nich. Jinak o rozmetadlech z pohledu servisu vůbec nevíme."

„V podniku dnes máme pět traktorů New Holland s RTK signálem. Se dvěma aplikačními linkami, které můžeme sestavit, dokážeme hnojit pole s maximální přesností, což dříve nebylo možné. Hnůj i kompost rozmetáme na šířku 12 metrů a přesně víme, kudy jedeme a jaké množství aplikujeme. Hnůj je ve srovnání s kompostem mokrý a těžší. Dveře rozmetadla proto při aplikaci zůstávají trvale otevřené, aby se rozmetadlo neucpalo. Robustní válce si však s hnojem snadno poradí a hnůj dobře nařežou, proto pak z rozmetadel nelítají žádné velké kusy. Při aplikaci kompostu, který je v porovnání s hnojem lehčí, dveře rozmetadla zůstávají zavřené. Rozmetací válce tak slouží výhradně k frézování materiálu, který na pole aplikují rozmetací talíře. Rozmetání je tak přesnější, rovnoměrnější a nedochází k přehnojování,“ sdělil pan Nenička a doplnil: „Co se týče robustnosti a pevnosti nemají rozmetadla PICHON konkurenci, proto dnes čekáme na dodání dalšího rozmetadla PICHON M1655T.“   

Společnost ZERA Ratíškovice navíc spolupracuje s reprodukčními farmami pro chov Přeštických prasat, kterou v nedaleké obci Milotice u Kyjova provozuje firma SPV Pelhřimov, a.s. S chovem prasat vzniká prasečí kejda, kterou ZERA s pomocí svých cisteren aplikuje na místní pole. Vlastní hned několik fekálních cisteren, konkrétně cisternu PICHON TCI 18500 (18 m3) s 12m hadicovým aplikátorem a 4,5m diskovým aplikátorem (2017). „Navíc u nás najdete dvě cisterny PICHON, které jsou ještě na původním podvozku od firmy Agrostar. Jednu máme v Ratíškovicích a druhou ve Vracově, obě s objemem 8 m3. Cisterny byly pořízeny v roce 2010 a využívají se pouze pro převoz vody a DAMu,“ dodal pan Nenička.

Ať už se jedná o kompost či hnůj, jsou to pro ZERU díky úbytku živočišné výroby materiály nenahraditelné. Do budoucna je proto v plánu kompostárnu rozšířit.

Kompostárna byla uvedena do provozu v roce 1994 a založili ji prozíraví zemědělci, kteří věděli, že pokud zruší živočišnou výrobu, výrazně ubyde organické hmoty v převážně písčitých půdách a následné hospodaření by bylo velmi neefektivní. „Dnes se v ní zpracovává 50 % čistírenského kalu, 30 % drůbeží podestýlky, 10 % slámy a pilin a další biologicky rozložitelný odpad. Zpracováváme odpad z celého regionu. Navíc už šest let nekupujeme fosforečná a draselná hnojiva. Kompostem udržujeme zásobu fosforu a draslíku v půdě a tím zvyšujeme její úrodnost," závěrem dodal pan Nenička.

Pichon-cisterna.jpg

Pichon-cisterna-2.jpg

Pichon-diskovy-aplikator.jpg

Pichon-rozmetani-lignitu.jpg
Pokus Mendelovy univerzity v Brně - rozmetání lignitu pro zvýšení úrodnosti půdy